Fotovoltaické elektrárny na střechy domů
Solární elektrárna je soubor menšího či většího počtu solárních panelů, střídače (měniče) či střídačů, podpůrných a jistících prvků. Samozřejmě, že k elektrárně patří i konstrukční prvky a kabeláž. Solární elektrárny se liší především svým výkonem, jinak se většinou jedná o stejný princip – energie vyrobená dopadem slunce na fotovoltaické panely se přemění ve střídačích na střídavé veličiny a poté je předána do domácí či rozvodné elektrické sítě o kmitočtu 50 Hz.
Sluneční elektrárnu můžete postavit na střeše svého rodinného domu, chaty, výrobní haly (nemusíte ji pak hlídat) nebo třeba na poli. Dle způsobu dodávky energie do elektrorozvodné sítě pak rozlišujeme tyto 3 základní způsoby:
- ostrovní systém (bez připojení na rozvodnou síť)
- připojení na síť samostatnou přípojkou
- připojení na síť za využití tzv. zeleného bonusu.
Každý způsob připojení má své plusy i mínusy. Ostrovní systém z ekonomického hlediska je zajímavý pouze tam, kde není možné využít elektrickou přípojku a již není podle nové legislativy podporován, proto se jím dále zabývat nebudeme.
Jedná se o způsob připojení vhodný spíše u větších instalací především všude tam, kde elektrárna je postavena pouze za účelem dodávky do rozvodné sítě. Výhoda této varianty je ve vyšší výkupní ceně za jednu dodanou kWh, ovšem je zde i jedna dosti podstatná nevýhoda (smytá větší velikostí elektrárny) a sice nutnost zřízení elektrické přípojky (v roce 2009 počítejme u RD s náklady cca 10 tisíc za připojení + 500 Kč za každý ampér na hlavním jističi, u FV farem to je trošku jinak …)
Tento
způsob je vhodný především všude tam, kde v době výroby elektrické energie dovede výrobce (majitel, nájemce) vyrobenou energii současně alespoň z části spotřebovat. Výhoda je v úspoře za zřízení nové přípojky – výrobna energie se připojí do stávajícího rozvodu (u RD nebo chat kdekoli je přístupný třífázový rozvod). Nevýhodou je cca o korunu nižší výkupní cena za 1 kWh. Nevýhoda nižší výkupní ceny je ovšem velmi zajímavě kompenzována faktem, že v okamžiku, kdy výrobna elektřinu vyrábí, máte výkon výrobny k dispozici zcela zdarma – tedy když vyrábíte a současně spotřebováváte, tak spotřebovanou energii neplatíte svým běžným tarifem (např 3,- Kč za kWh), ale máte ji zcela zdarma. Nutno podotknout, že u systému zelených bonusů těžko docílíte abyste všechnu vyrobenou energii spotřebovali v případě, že máte malý stálý odběr. Pokud ale výkon elektrárny bude nižší, než Váš odběr, je způsob využití zeleného bonusu rozhodně zajímavější variantou než samostatné připojení.
Mnohého asi napadne, že když tu energii spotřebuji, tak jak vlastně na tom vydělám, když do sítě nic nedodám ? Fígl je v něčem jiném – distributor el. energie má zákonem danou povinnost uhradit každou vyrobenou kWh. Měření proto probíhá na dvou elektroměrech – jeden je těsně u zdroje (tedy střídače) a druhý je běžný elektroměr přípojky. No on zase není běžný, je to tzv. čtyřkvadrantní, který dovede počítat jak energii odběrným místem dodanou, tak spotřebovanou – netočí se tedy v žádném režimu „zpět“.

Za ideál je považován jižní směr s maximálním odklonem 10-15° na západ. Samozřejmě, že nesmí slunečnímu záření nic bránit v tom aby paprsky dopadaly na panely. Sklon panelů bývá udáván mezi 35-45° od vodorovné roviny. V případě stavby fotovoltaiky na rovné střeše nebo pozemku si poradíme s orientací snadno, pokud ale máte střechu odkloněnou od jihu o více něž 45° na východ či západ, stavbu raději nedoporučujeme.




